Živé hraniční kameny na Kvildsku 1918 - 1919

Autor: Petr Václavík <vaclavikpeta@post.cz>, Téma: Zajímavosti o Šumavě, Vydáno dne: 13.04.2010

Chtěl bych Vás touto cestou, seznámit s historií a životními osudy příslušníků Finanční stráže v oblasti Kvildska, dřívější oblast Inspektorátu finanční stráže Kvilda. Proč, živé hraniční kameny. Příslušník finanční stráže, byl pomalu jediný člověk pohybující se v pohraničním pásmu, i přímo na státní hranici. Kromě pašeráků a místních obyvatel hranici tak podrobně nikdo neznal a svým potem nezkropil, při četných obchůzkách, jako příslušník finanční stráže.

Samotná historie finanční stráže začíná za dob monarchie, dvorským dekretem z 10. října 1830, kdy ke střežení hranic byl určen sbor císařských královských pohraničních myslivců. Byl součástí c. k. armády, tvořili je převážně váleční invalidé a vojíni, dostávali za svoji službu žold a naturálie (chléb a maso). Následovaly další změny ve sboru, jeho rozdělování na důchodkovou stráž (působyla ve vnitrozemí), přejmenovávání, přijímání nových služebních předpisů od Rakouského ministerstva financí. Například služební předpis z 1. dubna 1907, byl přejat novým československým zřízením v roce 1918. I přes snahy tento předpis plně nahradit a přizpůsobit nové době, byl v podstatě platný, až do úplného zrušení finanční stráže, k 1. lednu 1949.

1918 – 1919

První kroky po československé státní hranici

Po ukončení 1. světové války, 11. listopadu 1918, podepsáním mírových dohod a následné uznání hranic nově vznikajících států. Kdy mezi nově vznikající státy se přiřadilo 28. listopadu Československo, získalo na 5000 km státních hranic. V počátku střežených nově vzniklým vojskem. První ministr financí Dr. Alois Rašín, naléhal na urychlené zformování nové pohraniční finanční stráže. Již v prosinci roku 1918, byla ministerstvem financí podána výzva pro nové zájemce do řad pohraniční finanční stráže, kdy legionáři měli v přijímacím řízení přednost. Důvodem byla jejich vojenská zkušenost, protože stále platila definice pohraniční finanční stráže jako ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vojenské. купить ягоды годжи

Na Kvildu přichází v pondělí 27. ledna, skupina třiceti šesti vojáků, pod vedením poručíka. Bydleli v obecním domě č.p.17 a hostinci U Pramenů Vltavy, č.p. 21 (dnes je tam budova bývalé 7. rPS, vedle OÚ Kvilda).

V únoru 1919, došlo k vyhlášení československého státního území za samostatné celní území. Tím mohla být zajištěna i celní ochrana, společně s bezpečnostní ostrahou hranic.

Z 25. na 26. února, byla provedena úplná uzávěra státních hranic, pomocí armády a pohraniční finanční stráže. Důvodem bylo překolkování peněz a stažení určitého množství z oběhu, aby se předešlo poválečné inflaci.

Na počátku jara 1919, promlouvá ministr Dr. A. Rašín v Praze – Dejvicích k prvnímu kurzu pohraniční finanční stráže, kdy zdůrazňuje poctivost a snaživost, tohoto sboru. Vojsko se postupně stahuje ze státních hranic, na jejich místo nastupují „finančníci“.

V prvním období nové republiky se někteří německy mluvící obyvatelé nesmířili s rozpadem monarchie. Dne 18. května, byla provokativně stržena ve Kvildě, československá vlajka z budovy pohraničního posádkového velitelství. Celý incident byl vyřešen omluvou starosty Kvildy Johannem Praschlem (č.p.23). Velitel pohraničního posádkového velitelství omluvu přijal.

Čas běžel, lidé se starali o své všední záležitosti, zvykali si na nové státní zřízení. Postupem doby se do pohraničních oblastí s převahou německy mluvících místních obyvatel, nastěhovávali česky mluvící zřízenci poštovních úřadů, příslušníci četnických stanic a pohraniční finanční stráže se svými blízkými, v neposlední řadě i hajní místních revírů.

Na podzim roku 1919 se vojenská posádka ve Kvildě, určená pro stráž hranic stahuje do vnitrozemí, její činnost plně přebírá pohraniční finanční stráž.

S příchodem podzimu, přichází první sníh, služba je vypisována maximálně na pět dní dopředu. Kdy služební rozkaz a výkon služby se provádí dle služebního předpisu z roku 1907, podle § 107 muselo být odslouženo 140 hodin ve dne a 100 hodin noční služby, pouze dva dny volna v měsíci. Často byla tato norma překročena, navíc výzbroj a výstroj byla nedostatečná. Samotný výkon služby prováděný dle bodové služby, byl pro pašeráky výhodný, protože finančník musel dodržet obchůzku služebního obvodu dle pevně definovaných bodů a cest. Vánoční svátky, byly pro příslušníky pohraniční finanční stráže ve znamení služby, ve sněhu, bez lyží. To samé připadalo na službu o Novém roce, kdy si finančníci, užívali první minuty Nového roku ve společnosti Měsíce a nepříjemného mrazu na obchůzce. S přetěžováním a nevhodnými ubytovacími podmínkami, stoupala nemocnost, ale přes nedostatečné personální obsazení služeben, byli nuceni finančníci nemoci přecházet, čímž trpělo více jejich zdraví. V pozdějších letech bylo na tento fakt důrazně poukazováno. Navíc odloučenost od blízkých a domova, občas místní nenávist obyvatelstva působila na psychiku jednotlivců.

Brzy budeme pokračovat ...

 

Pokud budete mít jakýkoli návrh, doplněk k tématu, či vzpomínky na Finanční stráž na Šumavě. Rád si je vyslechnu, nebo přečtu, pokud je budete chtít napsat, protože není nic lepšího, než oživení dávno zmizelých míst, cest, vesnic, domů.

Kontakt na autora článku:
Petr Václavík
Na Hrázi 1127, Sušice 342 01
email: vaclavikpeta@post.cz