STARÁ ŠUMAVA: Obchůzky o masopustu se udržují v nezměněné podobě po několik generací. Prokazatelně od poloviny 19. století

Autor: automat Právě dnes <redakce@info-sumava.cz>, Téma: Aktuality z internetu, Zdroj: Právě dnes, Vydáno dne: 09.02.2018

Masopust není církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalen­dáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může být masopustní neděle různá. Masopustní průvody odkazovaly k potlačeným rituálům pohanským, každá maska měla svou důležitou roli, své místo v ději. A tak se v katedrálách či kostelech setkáváme s různými skřety, příšerami, s plastikami šašků, draků či kejklířů. Věřícího mají upozornit na to, že se stále nachází v reálném světě, ne v nebi. Pouze nádherná stavba je odkazem k Bohu a k božské dokonalosti. Je zajímavé, že přísná církev tuto masopustní výzvu akceptovala, stejně tak i vážení stavitelé. Jak je vidět, masopustní humor a sarkasmus se dostal až do gotických chrámů a kostelů. Bůh chce lidi zbožné, ale i veselé, optimistické, na nějaké mrzouty prý není zvědavý…Říkalo se, že masopust, tedy období od Tří králů do začátku postní doby, je jakýmsi „odrazovým můstkem“, protože pak přicházejí půst a Velikonoce. Co je však více než sympatické, naši předci se v této době dokázali skutečně užívat života. Maškary a tanec měly pro naše předky kdysi mnohem hlubší smysl hospodářský. Tanec maškar s medvědem a koníčkem, nejoblíbenějšími maskami, kterým byla přikládána plodonosná moc, měl přinést kromě plodnosti bohatou úrodu na polích a prosperitu dobytka. Masopustní koledování v dřívější době mělo také jiný význam, zvláště pro chudší lid, kdy už se skromné zásoby v domácnosti značně ztenčily. Masopust je ve srovnání s ostatními zvláštní svátek. Možná proto, že se jej nikdy nepodařilo přizpůsobit liturgickým předpi­sům. Oblíbily si ho všechny vrstvy obyvatel, od nejchudších až po panovníky. Na šlech­tických sídlech se pořádaly karnevalové zábavy v maskách a pronikly i na panov­nické dvory. Čeští králové zvali na bohaté hostiny šlechtu a později i zástupce měst­ského stavu, nejprve na Pražský hrad a po třicetileté válce na císařský    Celá zpráva ...