Živé hraniční kameny na Kvildsku 1918 - 1919

Chtěl bych Vás touto cestou, seznámit s historií a životními osudy příslušníků Finanční stráže v oblasti Kvildska, dřívější oblast Inspektorátu finanční stráže Kvilda. Proč, živé hraniční kameny. Příslušník finanční stráže, byl pomalu jediný člověk pohybující se v pohraničním pásmu, i přímo na státní hranici. Kromě pašeráků a místních obyvatel hranici tak podrobně nikdo neznal a svým potem nezkropil, při četných obchůzkách, jako příslušník finanční stráže.

Samotná historie finanční stráže začíná za dob monarchie, dvorským dekretem z 10. října 1830, kdy ke střežení hranic byl určen sbor císařských královských pohraničních myslivců. Byl součástí c. k. armády, tvořili je převážně váleční invalidé a vojíni, dostávali za svoji službu žold a naturálie (chléb a maso). Následovaly další změny ve sboru, jeho rozdělování na důchodkovou stráž (působyla ve vnitrozemí), přejmenovávání, přijímání nových služebních předpisů od Rakouského ministerstva financí. Například služební předpis z 1. dubna 1907, byl přejat novým československým zřízením v roce 1918. I přes snahy tento předpis plně nahradit a přizpůsobit nové době, byl v podstatě platný, až do úplného zrušení finanční stráže, k 1. lednu 1949.

1918 – 1919

První kroky po československé státní hranici

Po ukončení 1. světové války, 11. listopadu 1918, podepsáním mírových dohod a následné uznání hranic nově vznikajících států. Kdy mezi nově vznikající státy se přiřadilo 28. listopadu Československo, získalo na 5000 km státních hranic. V počátku střežených nově vzniklým vojskem. První ministr financí Dr. Alois Rašín, naléhal na urychlené zformování nové pohraniční finanční stráže. Již v prosinci roku 1918, byla ministerstvem financí podána výzva pro nové zájemce do řad pohraniční finanční stráže, kdy legionáři měli v přijímacím řízení přednost. Důvodem byla jejich vojenská zkušenost, protože stále platila definice pohraniční finanční stráže jako ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň je přizpůsobena kázni vojenské. купить ягоды годжи

Na Kvildu přichází v pondělí 27. ledna, skupina třiceti šesti vojáků, pod vedením poručíka. Bydleli v obecním domě č.p.17 a hostinci U Pramenů Vltavy, č.p. 21 (dnes je tam budova bývalé 7. rPS, vedle OÚ Kvilda).

V únoru 1919, došlo k vyhlášení československého státního území za samostatné celní území. Tím mohla být zajištěna i celní ochrana, společně s bezpečnostní ostrahou hranic.

Z 25. na 26. února, byla provedena úplná uzávěra státních hranic, pomocí armády a pohraniční finanční stráže. Důvodem bylo překolkování peněz a stažení určitého množství z oběhu, aby se předešlo poválečné inflaci.

Na počátku jara 1919, promlouvá ministr Dr. A. Rašín v Praze – Dejvicích k prvnímu kurzu pohraniční finanční stráže, kdy zdůrazňuje poctivost a snaživost, tohoto sboru. Vojsko se postupně stahuje ze státních hranic, na jejich místo nastupují „finančníci“.

V prvním období nové republiky se někteří německy mluvící obyvatelé nesmířili s rozpadem monarchie. Dne 18. května, byla provokativně stržena ve Kvildě, československá vlajka z budovy pohraničního posádkového velitelství. Celý incident byl vyřešen omluvou starosty Kvildy Johannem Praschlem (č.p.23). Velitel pohraničního posádkového velitelství omluvu přijal.

Čas běžel, lidé se starali o své všední záležitosti, zvykali si na nové státní zřízení. Postupem doby se do pohraničních oblastí s převahou německy mluvících místních obyvatel, nastěhovávali česky mluvící zřízenci poštovních úřadů, příslušníci četnických stanic a pohraniční finanční stráže se svými blízkými, v neposlední řadě i hajní místních revírů.

Na podzim roku 1919 se vojenská posádka ve Kvildě, určená pro stráž hranic stahuje do vnitrozemí, její činnost plně přebírá pohraniční finanční stráž.

S příchodem podzimu, přichází první sníh, služba je vypisována maximálně na pět dní dopředu. Kdy služební rozkaz a výkon služby se provádí dle služebního předpisu z roku 1907, podle § 107 muselo být odslouženo 140 hodin ve dne a 100 hodin noční služby, pouze dva dny volna v měsíci. Často byla tato norma překročena, navíc výzbroj a výstroj byla nedostatečná. Samotný výkon služby prováděný dle bodové služby, byl pro pašeráky výhodný, protože finančník musel dodržet obchůzku služebního obvodu dle pevně definovaných bodů a cest. Vánoční svátky, byly pro příslušníky pohraniční finanční stráže ve znamení služby, ve sněhu, bez lyží. To samé připadalo na službu o Novém roce, kdy si finančníci, užívali první minuty Nového roku ve společnosti Měsíce a nepříjemného mrazu na obchůzce. S přetěžováním a nevhodnými ubytovacími podmínkami, stoupala nemocnost, ale přes nedostatečné personální obsazení služeben, byli nuceni finančníci nemoci přecházet, čímž trpělo více jejich zdraví. V pozdějších letech bylo na tento fakt důrazně poukazováno. Navíc odloučenost od blízkých a domova, občas místní nenávist obyvatelstva působila na psychiku jednotlivců.

Brzy budeme pokračovat ...

 

Pokud budete mít jakýkoli návrh, doplněk k tématu, či vzpomínky na Finanční stráž na Šumavě. Rád si je vyslechnu, nebo přečtu, pokud je budete chtít napsat, protože není nic lepšího, než oživení dávno zmizelých míst, cest, vesnic, domů.

    Literatura:
  • Finanční stráž československá 1918 – 1938, Beneš J., Jan Škoda – FORTprint, 2005
  • Jednotka určení SOS – I. díl, Lášek R., Codyprint, 2006
  • Kapitoly z minulosti Kvildy, Vávrová J., Vydala vlastním nákladem, 2005
  • Kořeny ve větru, Frýda F., Naše vojsko, 1986
  • Na stezkách krále Šumavy, Jirák J., Nakladatelství Českého lesa, 2005
  • Smrt v celním pásmu, Marek J., Svět křídel, 2000
    Další zdroj:
  • Národní archiv České republiky – fondy ZFŘ
  • Státní okresní archiv Klatovy a Prachatice
  • Vědecká knihovna v Českých Budějovicích
  • Nakonec co jsem si někde přečetl, zaslechl.

Kontakt na autora článku:
Petr Václavík
Na Hrázi 1127, Sušice 342 01
email: vaclavikpeta@post.cz

[Akt. známka: 2,38 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5

| Ze dne 13.04.2010 | Autor: Petr Václavík | 7584 přečtení | 40 komentářů | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek