Sudslavická lípa a naučná stezka Sudslavický okruh v přírodní rezervaci Opolenec

Sudslavická lípa Když jedeme po silnici číslo 4 z Vimperka na Strakonice, ani si neuvědomujeme, co se nachází doslova pár desítek metrů od tohoto hlavního silničního tahu, který protíná Šumavu. Pouhé 3 km za Vimperkem roste přes 600 let stará památná Sudslavická lípa. V mnoha materiálech je dnes uváděna jako nejznámější památná lípa na území ČR. Sudslavická lípa je i výchozím bodem velmi zajímavé naučné stezky, která se proplétá nad údolím Volyňky.

Sudslavická lípa

Sudslavická lípa a mlýnSudslavická lípa se majestátně rozpíná v údolí řeky Volyňky, 3km severně od Vimperka, v katastrálním území Výškovice, na jižním okraji obce Sudslavice u mlýna Vanických č.p. 392. Její stáří je odhadováno na více než 600 let. Co do délky obvodu kmenu se jedná o druhou největší rostoucí lípu v ČR. Její obvod dosahuje úctyhodných 11,7 metru. Výška stromu je 30 metrů a průměr koruny 22 metrů. Traduje se, že pod lípou kázal ve svých dobách mistr Jan Hus. Lípa byla konzervována v roce 1971 a uvádí se, že se jedná o velmi zdařilou konzervaci. O tom, že zpevnění kmenu a koruny pomocí lan, řetězů a kovových pásů je dobře provedeno svědčí i fakt, že ani povodně v roce 2002, ani orkán Kyrill (19.1.2007) nezpůsobily na lípě žádné škody. Kuriozitou je, že v dobách minulých sloužil dutý kmen lípy jako chlívek pro kozu.

Naučná stezka Sudslavický okruh

Informační tabuleNaučná stezka Sudslavický okruh byla vybudovaná v roce 1985, je dlouhá 3,2 km, má 26 zastavení a začíná i končí u Sudslavické lípy. Stezka prochází přírodní rezervací Opolenec, na svahu stejnojmenného kopce na pravém břehu řeky Volyňky. Na své trase seznamuje návštěvníky s květenou a zvířenou na území krystalických vápenců. Jednotlivá zastavení jsou věnována těmto tématům: Sudslavická lípa, péče o ptactvo I, železniční trať, přírodní rezervace Opolenec, stará vápenka, vyhlídka na Opolenec, vyhlídka na Výškovice, borovice černá, okopy z roku 1938-39, pozůstatky po těžbě vápence, vyhlídka na Sudslavice, půdní profil, vápenný lom, péče o ptactvo II, lískový porost, břečťanová skála, dřišťálový keř, vápevcová stěna, Sudslavická jeskyně, vyhlídka na nivu Volyňky, vyhlídka na lom, údolí Bořanovického potoka, slévárna, Voliňka třeštilka, údolí Volyňky a staré mlýny.

Břečťanová skálaNa naučné stezce nenajdete tabule s výkladem, ale pouze popisky s nadpisem. Mimo uvedená témata si zde můžete vyzkoušet například odhad vzdálenosti a výšky. Na celé trase je mnoho odpočinkových laviček a vyhlídkových míst. Na nejvyžším místě trasy je schránka pro návštěvní knihu, která zde ovšem chybí (15.4.2007). Stezka nabízí na Šumavě nezvyklé scenérie a nádherná zákoutí. Díky tomu, že stezka vede po většinu své cesty v příjemném stínu lesa je ideální ke zdolání i za parného letního počasí.

Přírodní rezervace Opolenec

Rezervace vznikla v roce 1980 na ploše 11,44 ha. V roce 1992 byla rozšířena na 19,52 ha. Naprosto vyčerpavající informace o přírodní rezervaci Opolenec získáte v dokumentu Plán péče [PDF,72str,3MB] pro tuto přírodní rezervaci.

Záludnosti naučné stezky

Stezku blokují padlé stromyPo třech měsících od orkánu Kyrill jsou na stezce stále popadané kmeny, které je nutné obcházet a navíc u některých polo vyvrácených kmenů hrozí další pád přímo na trasu stezky. V nejsevernější části je stezka dokonce poškozená těžbou padlých stromů a chybí zde i část značení. Tato situace se jistě brzy zlepší. Co mě ovšem zarazilo nejvíce je fakt, že pár metrů po upozornění, že jste v přírodní rezervaci, že jste zde jen hosty a měli by jste se podle toho také chovat narazíte na cedulku naučné stezky "Péče o ptactvo I", kde jsou do kmenů stromů pomocí dlouhých hřebů natlučené budky pro ptáky. Neumím si představit, jak by asi dopadl člověk, který by byl při takovémto počinu (zatloukání hřebíků do kmenů stromů) přistižen orgány ochrany přírody. Pokud má naučná stezka i vychovávat, tak tohle není zrovna zdařilý příklad.

Naučná stezka je i přes těchto několik nedostatků velmi pěkná a stojí zcela jistě za shlédnutí. Chtěl bych jen upozornit na její velmi členitý terén, který může být za mokra velmi zrádný a místy až nebezpečný. Rozhodně nelze stezku doporučit osobám se stíženou pohyblivostí (na několika místech se zdolává převýšení i pomocí žebříků). Stezka je určena pouze pro pěší a z důvodu bezpečnosti se doporučuje stezku procházet ve směru značení nikoliv opačně. V zimě je stezka schůdná jen na vlastní nebezpečí. Jedná se o průměrně náročnou příjemnou procházku poměrně členitým terénem.

[Akt. známka: 2,28 / Počet hlasů: 18] 1 2 3 4 5

| Ze dne 15.04.2007 | Autor: Kuba | 18887 přečtení | 49 komentářů | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek